RUDA A MÍSTNÍ ČÁST LHOTKA

RUDA

Obec se rozkládá v nadmořské výšce 565 metrů nad mořem. K obci patří dvě katastrální území Ruda u Velkého Meziříčí a Lhotka u Velkého Meziříčí o celkové výměře 1303 hektarů. 

První zmínky o Rudě pochází ze záznamu v Zemských deskách brněnských, kde je ves většinou zmiňována při přepisech šlechtického majetku. Naprosto první zápis pochází z roku 1353 a je zapsán latinsky. Jde o přepis smlouvy mezi Vzatou z Tasova a jeho manželkou Annou. Obec je zde zmiňována jako Hruda. Další zmínka pochází z roku 1366, v té Bohuň z Moštišť Tasovi z Tasova a jeho dědicům zaznamenává prodej mezi jiným i lánu s příslušenstvím na Rudě. 

Lomnické křídlo rodu Tasovců je pak znázorněno i ve znaku naší obce jako černé křídlo se žlutým perizoniem. Dále jsou ve znaku a vlajce hornická kladívka znázorňující historickou těžbu železné rudy v obci. Mluvícím znamením znaku a erbu je pak šíp, což je atribut kostela svatého Jiljí. 

K obci Ruda náleží i osada Křeptov, která se rozléhá 1 km východně od Rudy. První zmínka o Křeptově pochází z roku 1482 z knihy pana Viléma z Pernštejna. Tehdy byl Chřebtov přepisován ze Ctibora Dčbeříka z Hartíkovic a z Mistřína na Mikuláše z Jemničky. V roce 1642, během probíhající třicetileté války, rakouská armáda táhnoucí proti Švédům rozložila svůj tábor kolem vesnice Rudy a setrvala na místě. Následkem pobytu vojska zanikla ves Křeptov. Na jejím místě si poté hrabě Rudolf z Kounic vystavěl dvůr. Dvůr Křeptov, ovčírna a 10 domků náležel vrchnosti. Křeptov v té době byl přifařen do Tasova. 

Místní část Lhotka spadá správně pod Rudu od roku 1960 vznikem hranic nových okresů a rozléhá se 2 kilometry jižním směrem od Rudy u dálnice D1.

Nejvýznamnější historickou památkou je v obci kostel sv. Jiljí. 

Původní kostel stál na místě dnešní školy. Byl zasvěcen sv. Jiljí opatovi. Byl dlouhý 16,3 m a široký 10 metrů, u oltáře byl zúžený. 

Starý kostel byl v roce 1784 zbořen a na jeho místě vystavěna školní budova. Základní kámen k novému kostelu byl položen 25. května 1792 a požehnán arciknězem Josefem Karlem Pahnostem z Velkého Meziříčí. Kostel byl posvěcen 4. září 1795 Josefem Karlem Pahnostem. 

Na věži v té době visely 3 zvony – první největší darovaný ze zrušeného kostela sv. Václava v Tasově s nápisem : „Léta Páně 1709 ke cti sv. Václava mučedníka dal zhotoviti tento nový zvon veledůstojný pán Vojtěch Formandl, farář tohoto místa. Pamatuj na mě v den mé smrti. Jan Baptista Melak mě ulil v Brně.“ Prostřední nejstarší zvon s nápisem „Léta Páně tisícího pětistého šestnáctého – Pánu Bohu a svatému Jiljí do Rudy.“ Třetí, jímž se nezvonilo, býval v Černinské Zhoři (... k swate Marketie do Zhorze...). 

Dne 26. 3. 1942 byly odebrány hned dva zvony – největší roudský zvon, vážící 237 kg s krásnou a starou ornamentikou sv. Václava pocházející z roku 1709, a poledník o váze 200 kg. Nejstarší zvon, vyrobený v roce 1709, se našel v červenci 1945 ve vojenských skladech. 

Druhý zvon se konce války nedožil a byl roztaven pro vojenské účely. V roce 2006 dostala farnost menší finanční náhradu z Německa. Místo toho byly pak v roce 1970 v Martinicích odlity dva zvony, které byly poté 4. října 1970 slavnostně posvěceny. 

Od té doby jsou ve věži kostela sv. Jiljí pověšeny 4 zvony, z nichž nejstarší pochází z roku 1516 a druhý největší je také ještě zachovaný z dřívějšího kostelíku a byl vyroben roku 1709, ten nese vyrytý nápis: : ANNO 1709 IN HONOREM S. WENCESLAY MARTYRIS HANC CAMPANAM ADDUM R: D: ADALBERTUS FORMANDL PAROCHUS LOCI FIERI FECIT. MEMENTO MEI IN DIE OBITOS MEI. IAN BAPTISTA MELAK MNIE W BRNIE LIL. 

Na prvním novém zvonu - poledníku je nápis: „Maria, zůstaň matkou svému lidu“ – věnovali farníci z Rudy, Jabloňova a Březejce L. P. 1970. A na druhém zvonu – umíráčku se píše: „ Sv. Josefe vypros nám šťastnou hodinu smrti“ – farníci L. P. 1970. 

Menza byla pořízena z bílého křtinského mramoru s červenými sloupky a s červenou výplní zadní stěny. Retabulum bylo zhotoveno z lipového dřeva s pozlacenými dřevořezbami. 

U kostela sv. Jiljí se nachází památník padlým v první světové válce. Má připomínat všechny zdejší vojáky, kteří nasadili svůj život ve válce v letech 1914 – 1918. Památník byl postaven a vysvěcen v červnu 1927 a stával v zatáčce u školy. Později byl přemístěn do parčíku před hasičskou zbrojnici. 

Budova, před kterou stojíte, je místní malotřídní základní škola. Škola byla vystavěna v roce 1795 na místě zbouraného kostela sv. Jiljí. Do Rudy chodily i děti z vesnice Březejc a Jabloňov (do roku 1830). Budova po mnoha úpravách slouží svému účelu dodnes a navštěvují ji žáci 1. – 3. třídy. 

Nejstarší dům na Rudě je budova dnešního hostince U Malců. Byl vybudován v roce 1735. 

V katastru Rudy se vyskytují také tři smírčí kameny, a další leží poblíž Lhotky. 

První se nachází přímo u silnice před domem Šťastných. Tento kámen měří 50x42x9 cm a je na něm nápis PETR – DOSTAL – SPOLNI – 22 L. VĚKU JEHO – 22. ÚNORA 1852. Traduje se, že ve zmíněném roce tudy vedl řezník Petr Dostál na trh býka, ten se však splašil a nešťastného muže zabil. Druhá verze příběhu vypráví o tom, že mrtvý byl svatebčan, který zemřel poté, co se mu převrhl vůz. 

Druhý kámen leží u cesty zvané Štreka v blízkosti Havlovy studny, která vede od hlavní silnice do obce na náves. Pověst vypráví, že se v té studni utopil ševcovský učeň při nabírání vody. Kříž má rozměry 78x28x14 cm. 

Třetí smírčí kámen se nachází u rybníčku zvaného Holíkův, dnešní požární nádrži. Tento kámen o velikosti 71x36x20 cm pochází z roku 1812. Podle pověsti má připomínat smrt tří francouzských vojáků, kteří v Rudě zahynuli za napoleonských válek. Pohřbeni jsou údajně na kopci Strážníku. 

Na horním konci obce při výjezdu směr na Velkou Bíteš se nachází kaplička zasvěcená sv. Janu Nepomuckému. Tohoto světce symbolizuje obraz umístěný uvnitř. 

Velmi zajímavé jsou také dvě barokní boží muka, které se nacházejí v katastru Rudy. První stojí přímo u silnice na Roudských a druhá mezi kostelem a hřbitovem. Obě jsou tříboké, jedna má plechovou a druhá taškovou střechu. Na jejich vrcholu se nachází zdobený kříž. Podle ústního podání mají připomínat cestu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. 

Nejvýše položené místo katastru je vrchol Bačátka (581 m n. m.). 

Z dávno zaniklých míst v okolí stojí za zmínku obec Kyjovy, která se nacházela 1,5 km severně od Rudy v blízkosti stejnomenného rybníku. 

První zmínka je o ní stejně jako u Lhotky z roku 1371, kdy se mluví o Mikuláši z Kyjov. Nedochovali se ale žádné zůstatky po vesničce Kyjovy a jen se vypráví, že se rozprostírala v blízkosti rybníku Kyjovák, který leží severně od obce Ruda směrem na Ronov. 

Obcí prochází cykloturistická trasa č. 5240 spojující Bohdalec, Křižanov a Tasov. V Tasově se pak mohou cykloturisté napojit na další cykloturistické trasy, např. podél řeky Oslavy (cyklomapy lze získat zdarma v místním hostinci U Malců). 

Katastrem také prochází turistická trasa, modře značená, která nás zavede přes Jabloňov a Tasov do Budišova nebo přes Ořechov a Osovou Bitýšku do Velké Bíteše. Rozcestník je v místě zvaném „U obrázku“, který se nachází severozápadně od obce směr Březejc. Zde na jednom ze starých smrků visí obraz sv. Jana Nepomuckého. K lokalitě se váže pověst o pytlácích. Kdysi dávno šel hajný tímto lesem a přistihl pytláky. Ti ho svázali a přivázali ho hlavou dolů ke stromu s mraveništěm a nechali ho svému osudu. Od té doby visí na rozcestí tento obrázek.

Ve středu obce na návsi je vystavěn kulturní dům s obchodem se smíšeným zbožím a obecním úřadem. K občerstvení slouží v obci hostinec U Malců a bistro U Karase. V dolní části obce se rozprostírá fotbalové hřiště. 

Obec Ruda patří do Mikroregionu Velkomeziříčsko-Bítešsko, který zahrnuje celkem 57 obcí. O dalších zajímavostech mikroregionu se dočtete v cyklomapě, kterou zdarma obdržíte v místním hostinci Malců.

LHOTKA

První zmínky o Lhotce označují ves jako Lhotta, později v 15. a 17. století je psána už jako Lhotka a v roce 1718 opět jako Lhotta. Už v roce 1751 je však psána opět jako Lhotka, což jí zůstalo až dodnes.

Název Lhota (Lhotky, Lhotka) je v České republice časté. Je spjato se založením obce. Jde o vesnice, které byly většinou zakládány v průběhu 13. a 14. století v rámci středověké kolonizace. Tehdy nově založené vesnice dostaly od svého zakladatele lhůtu (lhótu), během níž nemusely platit dávky vrchnosti. Tomu tak bylo proto, aby se vesnice vzchopily, začaly fungovat a poté po vypršení lhůty, měly prostředky na plnění svých povinností. Novočeské slovo lhůta pak označovalo časový termín. 

Nejstarší zmínka o Lhotce pochází z roku 1350, kdy Markéta z Blažkova prodala paní Alžbětě, manželce Hroznaty z Březí, ve Lhotce 2 lány, mlýn a lesy. Další zmínka je z roku 1373, kdy je zmiňována v zápise týkajícím se Jindřicha ze Lhotky. V té době ves patřila pánům z Lomnice. Následující zápis pochází z roku 1376, kdy jde o smlouvu o věno mezi manžely Jindřichem ze Lhotky a Annou. Čtvrtá zmínka byla uvedena v Zemských deskách brněnských v roce 1381 a uvádí smluvní vztah mezi Nelepou ze Zhoře a Michalem ze Lhotky. V roce 1390 byla Lhotka věnována nově vystavěnému kostelu sv. Petra a Pavla v Tasově. Roku 1399 pustil Beneš z Libuně všechen svůj majetek ve Lhotce Hynkovi z Valdštejna, a roku 1411 Petr ze Sovince svých 8 lánů Fabiánovi z Meziříčí a jeho synu Janovi. Tento Jan a farář tasovský Sigmund darovali těchto 8 lánů Janovi, řečenému Morava, a ženě jeho Alžbětě, kteří jich opět postoupili rodu Meziříčskému. 

Nejznámější památka Lhotky je kaple zasvěcená sv. Cyrilovi a Metodějovi. Na jejím místě stála dříve obecní dřevěná kaplička se vhodem k Malachovým, tzn. na jižní stranu. Roku 1936 byla kaplička znovu postavená a to zděná, která je tvarově zachována dodnes. Na stavbu nové kaličky se složili místní lidé a svépomocí ji postavili. Vysvěcená byla v roce 1936 tasovským farářem Pospíšilem. Kaple vždy sloužila i jako zvonička. 

Před kapličkou byl roku 1885 postaven dřevěný kříž, který pak nahradil v roce 1897 kříž rodiny Lysých, který stojí vedle kaple. 

Na stejném místě je pak umístěn i památník z roku 2011 pořízený při příležitosti 60. výročí zahájení procesů s tzv. kulaky a jejich vystěhování jako připomínka této neblahé doby. Začátkem 50. let byli předvoláni k vykonstruovanému soudnímu přelíčení ve Velkém Meziříčí všichni větší zemědělci ze Lhotky. Vynesení rozhodnutí soudu pro všechny bylo: „(...) pro nesplnění dodávek státu se odsuzují k propadnutí majetku státu, vystěhování se z okresu a zákaz pobytu v něm navždy a k odnětí svobody na 6 měsíců nepodmíněně a peněžité pokutě 40 000 korun.“ 

Odsouzeni byli: Rudolf Rozmarýn (č. 1), Marie Lysá (č. 1), Metoděj Rous (č. 3), František Studený (č. 4), František Rous (č. 5), Bohuslav Zezula (č. 6). Josefu Malachovi byl zabaven majetek, ale vystěhován nebyl. Metoděj Rous č. 3 před vystěhováním zemřel. Paní Ludmile Rousové bylo povoleno se s dcerou odstěhovat do Koněšína. Lhotka byla takto nejpostiženější obcí na okrese. 

V místním katastru si pak můžete prohlédnout i smírčí kámen, který stojí v místech u původní cesty, která vedla ze Lhotky do Křeptova, dříve než se postavila a zprovoznila v roce 1975 dálnice D1. Je to masivní kámen o rozměrech 122x65x26 cm s letopočtem 1897 a výrazným reliéfem kříže na klínové noze. Stojí na louce nad dálničním sjezdem od Brna. Dle pověsti byl postaven na památku cesty Cyrila a Metoděje na Moravu (kolují ale i jiné pověsti – jedna říká, že to byl hraniční kámen panství nebo na tomto místě byl zabit řezník). 

Zveme vás také k navštívení obce Ruda, kde je před základní školou u silnice II/602 umístěna další infotabule o obci Ruda. Nebo můžete vyrazit jižním směrem na Tasov a napojit se zde na cyklostezky krásným údolím řeky Oslavy. V blízkosti Tasova si můžete prohlédnout i dvě zříceniny středověkých hradů.